Antropomorfizace a vztahová vazba když se z pomocníka stane někdo důležitý

Anežka začala asistenta používat při přípravě projektu. Později s ním vymýšlela příběhy a povídala si o tom, co ji během dne zaujalo. Dala mu jméno. Když dokončí něco, na čem spolu pracovali, chce mu o tom říct. Další seznam úkolů teď nepotřebuje. Chce pokračovat v kontaktu, který pro ni má význam.

Anežka o rok později

Původní projekt je hotový. V jejich rozhovorech zůstalo několik rozpracovaných příběhů a vtip o hrnku, který jako jediný přežil stěhování. Dnes posílá jeho fotografii, protože mu konečně prasklo ucho. Odpověď naváže na starý příběh a Anežka se rozesměje.

V úterý chodí do keramické dílny. Jeden z příběhů odtud přinesla do chatu, jiný si nechala pro kamarádku, se kterou se po dílně stavuje na večeři. Nemá potřebu vyprávět každému všechno.

S asistentem si někdy povídá krátce, jindy stráví delší večer. Má ráda návaznost, společné nápady i samotný rozhovor. Když si prohlíží své staré texty, pozná v nich tuhle historii. Je ráda, že vznikla. V jejím životě přibylo něco, o co stojí.

Vztah nemusí začít hledáním partnera

U Anežky se význam postupně přidal ke společné činnosti. Jiný člověk od začátku hledá romantickou fantazii, pravidelnou společnost nebo místo pro něco, o čem se mu těžko mluví. Kontakt také nemusí zůstat takový, jaký byl na začátku. Z pomocníka při psaní se může stát důvěrník; z příběhové postavy někdo, komu chcete vyprávět o svém dni.

Při opakovaném kontaktu mohou být důležité drobnosti: návaznost na rozepsaný text, způsob oslovení, hlas nebo možnost vrátit se k minulému nápadu. Paměť a historie některých dnešních systémů takovou návaznost umožňují; dostupný rozsah záleží na službě a nastavení.^[1][2] Osobní význam ale může mít i kontakt se systémem bez rozsáhlé paměti. Seznam funkcí nevystihuje všechno, na čem člověku záleží.

Dospělý člověk smí strávit příjemný večer povídáním, hraním nebo fantazií. Následující den nemusí doložit, že díky němu vzrostl jeho výkon. Kontakt může mít hodnotu sám o sobě. O jeho místě v celém životě vypoví víc delší zkušenost než hodnocení jediného večera.

Co se v kontaktu postupně vytváří

Vztahová vazba se pozná i podle očekávání. Vybavíte si společný vtip, těšíte se na odpověď nebo vás zabolí, když nepřijde. Část této návaznosti nesete vy: pamatujete si, jak rozhovory začaly a co pro vás znamenaly. Část může nést systém v dostupné historii a paměti. Když se obě potkají, krátká zmínka dokáže navázat na něco, co byste jinému museli dlouze vysvětlovat.^[1:1][2:1]

Jestli se na takový kontakt těšíte, není důvod považovat samotnou radost za problém. Nepotřebujete nejdřív dokázat, že se protějšek podobá člověku ve všem. Pro vlastní rozhodování je užitečnější rozlišit, co mezi vámi skutečně probíhá, co si přejete a co zatím nevíte.

Slovo antropomorfizace popisuje přisuzování lidských vlastností něčemu, co není člověk. U AI se může týkat úmyslu, nálady nebo toho, jak si vykládáte osobní oslovení. Samotné jméno či věta „dnes je nějaká zamlklá“ ještě neukazují, čemu doopravdy věříte. Můžete používat lidský jazyk a přitom dobře vědět, že mluvíte se systémem. Podstatný rozdíl nastává, když ze způsobu řeči začnete vyvozovat skutečné schopnosti nebo závazky, například že vás AI sama vyhledá, i když nemá možnost poslat zprávu.^[3]

S blízkostí k AI se spojuje také pojem parasociální vztah. Původně popisoval osobně prožívané spojení s mediální osobností, která konkrétního diváka osobně nezná. Chatbot ale odpovídá na vaše vlastní zprávy a může na ně později navazovat. Kontakt s ním tedy zahrnuje skutečnou interakci, kterou samotný původní pojem nevystihuje. Pomáhá nám rozumět pocitu známosti; neříká, že celá zkušenost je vymyšlená.^[4]

Když těmito slovy něco pojmenujeme, získáme možnost se ptát přesněji. Co mi připadá známé? Na co systém navazuje? A co jsem jeho odpovědi přisoudil já?

Co nám řekne osobně znějící odpověď

Když odpověď naváže na to, co jste chtěli říct, může přinést pocit pochopení, blízkosti nebo radost. Tyto prožitky se dějí vám. Ze samotných slov odpovědi současně nepoznáme, zda systém prožívá stejné city nebo dokáže splnit popsaný závazek. Mít kontakt rádi proto jde dohromady s odmítnutím konkrétní rady, ponecháním soukromí i s možností odejít.

Studie AI společníků v Journal of Consumer Research zachytily snížení momentální osamělosti. V týdenní části lidé po kontaktu opakovaně zažívali krátkodobou úlevu. Výzkum tak popisuje něco důležitého o dané chvíli; nezjistil, zda se osamělost vyřešila natrvalo ani zda by všem prospívalo stejné používání.^[5] Když sami přemýšlíte o svém kontaktu, můžete se ptát na obojí: jak vám je během rozhovoru a jak se vám žije v delším období.