Kapitola 2 / 14 3 min čtení

Výzkum co znamená, že AI pomáhá

Začít a vést rozhovor

Dva lidé porovnávají odlišné výzkumné podklady. Tablet stojí stranou.

Co unese jeden titulek?

Otevřete tři části důkazu. Sledujte, jak se s podklady mění šířka tvrzení.

Autorská redakční ukázka nad studií Kai. Nejde o obecné srovnání všech AI s každou terapií a studie nezahrnovala osoby v akutní krizi. Údaje vycházejí z přehledu v této kapitole.

Výchozí záměrně přehnaný modelový titulek

AI je lepší než terapie.

Silné tvrzení. Zatím v něm chybí, koho, jakou pomoc a jaké srovnání máme na mysli.

Koho zkoumali

995 vysokoškoláků v Izraeli. Intervence trvala 12 týdnů. Osoby v akutní krizi byly vyloučeny.

S čím srovnávali

Specializovanou AI intervenci Kai srovnávali se skupinovou terapií a čekáním. Nešlo o srovnání každého chatbota s každou terapií.

Co zjistili

U úzkosti dopadla AI lépe než obě skupiny. U deprese se po korekci potvrdil rozdíl proti čekání, ne proti skupinové terapii.

Klinici mohli zasáhnout a část autorů měla vazby na výrobce. I to patří ke čtení výsledku.

Přesnější titulek

Ve studii s vysokoškoláky pomohla AI intervence s úzkostí více než skupinová terapie a čekání.

Pozitivní výsledek zůstává. Pro depresi platilo zlepšení proti čekání, ne proti skupinové terapii. Šlo o 12 týdnů s možností klinického zásahu, bez osob v akutní krizi; část autorů měla vazby na výrobce.

Přečíst přehled studií a zdroje
Pokračovat k textu kapitoly
Na této stránce

Ano. U konkrétních AI intervencí už výzkum zachytil zlepšení psychických potíží. Když ale chceme vědět, co to znamená pro náš vlastní rozhovor, potřebujeme rozlišit, s čím lidé ve studii pracovali a s čím se jejich výsledky srovnávaly. Specializovaný program, který používá výzkumný tým s dohledem, je jiná situace než běžný ChatGPT otevřený doma.

V následujícím přehledu proto sledujme tři otázky: Komu nástroj pomohl? S čím byl srovnán? A za jakých podmínek se používal? Tyto rozdíly vysvětlují, proč se výsledky jednotlivých studií mohou lišit.

Co zkoumaly jednotlivé studie

Therabot: ve studii z roku 2025 se 210 dospělými dosáhl specializovaný chatbot lepších výsledků u sledovaných potíží než čekací kontrolní skupina. Odpovědi po odeslání kontroloval výzkumný tým a mohl zasáhnout. Nebylo to přímé srovnání s psychoterapeutem ani test běžného dětského účtu.[1]

Kai: studie z roku 2026 s 995 vysokoškoláky v Izraeli srovnávala dvanáctitýdenní AI intervenci se skupinovou terapií a čekáním. U úzkosti dopadla AI lépe než obě skupiny, u deprese se po korekci potvrdil rozdíl proti čekání, ne proti skupinové terapii. Platforma umožňovala zásah kliniků, osoby v akutní krizi byly vyloučeny a část autorů měla vazby na výrobce.[2]

Běžný ChatGPT: třítýdenní pilot českého týmu měl 147 anglicky mluvících dospělých s úvodním měřením. V průzkumném srovnání poklesly depresivní příznaky u ChatGPT více než u skupiny bez intervence. Toto srovnání nebylo předem registrované ani opravené na vícenásobné testování; rozdíly v úzkosti a pohodě se nepotvrdily. Výsledek je předběžný, ale netýká se jen speciálního terapeutického produktu.[3]

AI aplikace versus materiály CBT: v jiné studii s 540 dospělými účastníci AI aplikaci podle digitálních záznamů otevírali častěji a používali déle. Celkově však nebyly zjištěny významně lepší výsledky v úzkosti a depresi. Digitální záznamy navíc nezachycovaly všechnu práci s vytištěnými materiály.[4]

Co říkají širší přehledy

Širší přehled 31 randomizovaných studií zahrnul 29 637 účastníků, ale souhrnný výsledek pro psychické obtíže vycházel z 21 studií s 5 929 lidmi. Našel malé až střední průměrné zlepšení. Sdružoval různé chatboty a populace široce vymezené kolem věku 15–39 let; generativní systémy tvořily jen malou část a jejich celkový účinek zůstal nejistý. Výsledek nelze automaticky převést na běžný ChatGPT ani na všechny děti.[5]

Systematický přehled 66 studií obecných jazykových modelů zjistil převahu modelových a retrospektivních výzkumů; prospektivních bylo sedm. Autoři hodnotili jistotu důkazů většinou jako nízkou a nenašli oporu pro rutinní nesupervidovanou klinickou práci, zejména diagnostiku, krize a terapeutické interakce.[6]

Co to znamená pro vaše používání

Pro vlastní používání si z výzkumu můžeme odnést naději na konkrétní pomoc a lepší představu o tom, co už bylo vyzkoušeno. Otázku, zda „dobrý prompt překoná průměrného terapeuta“, však tyto studie netestovaly. Vaše zkušenost s AI přitom může být lepší než předchozí zkušenost s člověkem. Stojí za pozornost sama o sobě: co vám tentokrát pomohlo, co vám dřív chybělo a co potřebujete dál. Zkušenost jednoho člověka a srovnání skupin odpovídají na jiné otázky.

Ptejte se, co vám rozhovor přinesl. Úlevu během povídání, lepší porozumění situaci, změnu v dalším dni nebo uskutečněný krok? Všechny tyto výsledky mohou mít hodnotu, každý ale znamená něco jiného. Příjemný večer nemusí být léčbou, aby stál za to. Když se však dlouhodobé potíže nezlepšují, samotná opakovaná úleva není důvodem odkládat další pomoc.

Zdroje a poznámky k této kapitole
  1. Heinz, M. V. a kol. Randomized Trial of a Generative AI Chatbot for Mental Health Treatment. NEJM AI 2(4), 2025. DOI. Popis dohledu byl porovnán s informacemi výzkumného týmu Dartmouth, 27. 3. 2025. Kontrola 11. 9. 2026. Plný placený článek a příloha při této kontrole nebyly znovu přečteny. Konkrétní vylučovací kritéria nejsou z abstraktu rozšiřována a zůstávají bodem pro odborné ověření. ↩︎

  2. Shoshani, A. a kol. Efficacy of a Conversational AI Agent for Psychiatric Symptoms and Digital Therapeutic Alliance: A Randomized Clinical Trial. JAMA Network Open, 14. 4. 2026, 9(4):e266713. Plný text. Při této revizi 12. 9. 2026 byly čteny relevantní části metodiky a výsledků v HTML. Srovnání se skupinovou intervencí a čekáním není srovnáním s průměrným individuálním terapeutem; součástí podmínek byly bezpečnostní mechanismy s lidským zásahem. Střety zájmů jsou uvedeny v článku. ↩︎

  3. Kuta, B. a kol. Effectiveness of a Fully Automated Mobile Therapeutic Versus a General Chatbot in Reducing Depression and Anxiety and Improving Well-Being: Feasibility Randomized Controlled Trial. JMIR Mental Health, 22. 4. 2026, 13:e82642. Plný text. Kontrola metodiky a výsledků 12. 9. 2026. Do náboru vstoupilo 185 lidí, 147 způsobilých vyplnilo úvodní měření; zde popsané srovnání ChatGPT s kontrolou je průzkumné. Přínos na PHQ-9 není potvrzením všech dalších výsledků ani dlouhodobého účinku. ↩︎

  4. McFadyen, J. a kol. Increasing engagement with cognitive-behavioral therapy (CBT) using generative AI: a randomized controlled trial (RCT). Communications Medicine 6, 129, 15. 1. 2026. Plný text. Při kontrole 11. 9. 2026 znovu načten HTML text včetně popisu měřené digitální aktivity. Měření používání rozhraní nezachycovalo veškerou případnou práci s vytištěnými materiály. Studii financovala společnost Limbic a část autorů měla zaměstnanecké a majetkové vazby. Nevýznamný rozdíl není důkazem ekvivalence. ↩︎

  5. Feng, X., Tian, L., Ho, G. W. K., Yorke, J., Hui, V. The Effectiveness of AI Chatbots in Alleviating Mental Distress and Promoting Health Behaviors Among Adolescents and Young Adults: Systematic Review and Meta-Analysis. Journal of Medical Internet Research, 2025, 27:e79850. DOI 10.2196/79850. Plný text PDF. Kontrola abstraktu, kritérií výběru a výsledkové části 12. 9. 2026. Celý přehled a dílčí souhrn psychických obtíží mají různé počty účastníků. Věkové vymezení a směs technologií omezují přenos na současné generativní služby. ↩︎

  6. Leung a kol. Generative Large Language Models in Mental Health Care Settings: Systematic Review and Meta-Analysis. JMIR AI, 2026, 5:e87730. Článek. Při revizi 12. 9. 2026 využit dostupný vydavatelský záznam a výsledkové shrnutí. Rozlišení modelových, retrospektivních a prospektivních studií omezuje zobecnění na běžnou samostatnou péči. ↩︎